Kvalita korku klesá. Můžou za to změny klimatu

28. 8. 2014

Korková zátka. Nejvíce pozornosti na sebe strhává, když je potřeba bouchnout šampaňské. Odborníci však nyní přišli s nepříjemným zjištěním. Kvalita korku údajně po bezmála dvě desetiletí klesá.

Foto: Dreamstime/Dana Rothstein

Materiál na špunty se získává z borky dubu korkového. Tyto stromy rostou pouze v jihozápadní Evropě a severozápadní Africe. Jenže v poslední době se kůra dřevin rapidně ztenčila. Vědci se domnívají, že za tím vězí rostoucí teplota ovzduší a také intenzita ultrafialového záření. Tedy projevy způsobené globálními změnami klimatu. „Pro strom to může být způsob, jak se novým okolním podmínkám přizpůsobit,“ uvádí výzkumnice Rita Teixeirová z lisabonské univerzity pro magazín Live Science.

Zatímco na výrobu dobrého korku je zapotřebí kůra alespoň 27 milimetrů silná, většina stromů v současnosti produkuje vrstvu o mocnosti pouhých 3 až 10 milimetrů. Teixeirová na to přišla ve své studii publikované na konci letošního června.

Vědkyně se svým týmem analyzovala genovou skladbu kůry pěti kvalitních a pěti nekvalitních stromů rostoucích v Portugalsku. Zjistila, že ty kvalitní obsahují mimo jiné také jistou sortu proteinů, jež stromu pomáhají růst normálně i v nepříznivých podmínkách, jakými jsou sucha a vedra. Tyto bílkoviny podporují buněčné dělení, které kůře umožňuje sílit.

Špatné korkové duby mají méně těchto proteinů. Nahrazují je velkým množstvím fenolických sloučenin. Ty absorbují ultrafialové záření. Dřeviny s tenkou vrstvou korku se tak pomocí fenolů chrání před zvýšenou mírou radiace.

Zároveň je jejich kůra obdařena systémem kanálků. Dýchací cestičky umožňují výměnu plynů mezi kůrou a venkovním prostředím. Zátky vyráběné z této kůry jsou však nevhodné, neboť kanálky propouští do lahve více vzduchu. Kyslík pak reaguje s alkoholem, z čehož vzniká kyselina octová dodávající vínu nepříjemnou kyselou pachuť. Taková zátka zkrátka může víno zcela znehodnotit.

Hodnota globálního korkového průmyslu je odhadována na zhruba dvě miliardy dolarů. Popularita umělých zátek jako levné alternativy však stoupá. Většina konzumentů navíc prý není schopná podle chuti poznat, zda byl daný vzorek vína uzavřen korkem či jeho napodobeninou. I o tomhle se mezi milovníky vína vedou vášnivé debaty.

Výzkumnice Teixeirová se domnívá, že vhodné korkové duby k dalšímu šlechtění bude možné vybrat po provedení dalších genetických testů. Udržení přijatelné kvality korku je tak další oblastí, kde mohou metody genetického inženýrství hrát zásadní roli.