Palmy, hula hula holky a silné drinky. Kde se vzalo Tiki

11. 9. 2016

Autor: Filip Hájek

Pijete silný rumový drink ozdobený asi pěti druhy ovoce v baru zdobeném tmavým dřevem, bambusovými rohožemi, umělým jezírkem a naaranžovanými palmami. V pozadí hraje klidná exotická hudba, která navozuje pohodovou atmosféru. Na chvíli se vás zmocnil pocit, že si užíváte na dovolené v nějaké vzdálené destinaci. Ale to je klam. Ve skutečnosti popíjíte v Tiki baru!

Rumová láce aneb Drink za čtvrťák

Autor: Flickr/Pargon

Historie koktejlové Tiki kultury se začala psát ve třicátých letech dvacátého století ve slavném Hollywoodu. Tam si jistý Don the Beachcomber (původním jménem Ernest Raymond Beaumont Gantt) v roce 1934 otevřel podnik Don‘s Beachcomber Cafe. Bývalého prohibičního pašeráka alkoholu ovlivnily v podnikatelském záměru jeho někdejší cesty jižním Pacifikem, bar se proto rozhodl dekorovat v polynéském duchu.

Koktejlové menu postavil na rumových drincích – destilát z cukrové třtiny byl totiž v té době nejlevnějším „spiritem“. Jeden z prvních Tiki drinků, Sumatra Kula, jste si díky tomu vychutnali za pouhý čtvrťák.

Autor: Flickr/Sam Howzit

Exotické jídlo, silné koktejly, dekorace bambusem a proutím, ručně řezanými tiki soškami a palmami, pěkné dívky v sarongu (šátek s tropickým motivem), polynéská hudba. Z popíjení Tiki drinku se stal rituál. Není divu, že si toto místo brzy oblíbily nejen hollywoodské celebrity. „If you can’t get to paradise, I’ll bring it to you,” říkával Don svým zákazníkům.

V roce 1937 pak Trader Vic (vlastním jménem Victor Bergeron) otevřel podobný podnik v Oaklandu a spolu s Donem the Beachcomberem se stal průkopníkem tohoto nového stylu, jehož pojmenování je inspirováno polynéskou mytologií. Slovo Tiki v ní označuje jméno prvního člověka na Zemi.

Okouzlení exotikou

Po roce 1945 byla americká společnost unavená válkou a Tiki bary se pro ni staly příjemným a vítaným uvolněním. Rovněž i pro vojáky vracející se z Tichomoří, jež byli taktéž okouzleni tamním prostředím.

Autor: Flickr/Sam Howzit

Někteří z nich například napsali knihy o místních zvycích, příbězích či kultuře, což popularitu Tiki barů ještě více nakoplo, stejně jako rozvoj letecké dopravy, díky níž bylo z těchto exotických destinací snadné dovážet samotné suroviny i předměty.

Tiki bary se šířily po celé Americe jako vlna tsunami. Kombinovaly se všechny možné styly. Havajský, polynéský, filipínský, prvky z Karibiku či Tahiti. Koktejly jako Mai Tai či Zombie se staly legendami. V barech se konala všemožná exotická vystoupení od plivání ohně po hula hula tance. Podniky dokonce prodávaly i suvenýry, přesně jako kdybyste jeli na dovolenou. Ani to ale Americe nestačilo.

Tiki prvky pronikly i do architektury, někteří lidé si tak dokonce zdobili a vybavovali vlastní domy!

Z trendu se stal kýč

Všechno krásné však jednou končí. Tiki mánie zažila ústup s příchodem šedesátých let, v éře studené války, atentátů a hippies. Lidé si uvědomili, že čas, kdy mohli žít s hlavou v oblacích, končí, a oni musí opět vnímat tvrdou realitu.

Zvláštní psychologický efekt přinesla i válka ve Vietnamu. Po dlouhé době totiž Američané viděli krev v prostředí s palmami a chýšemi. V tom samém prostředí, které si skrze koktejly zamilovali. Tiki tak ztratilo část svého kouzla. S příchodem diska v sedmdesátých letech Tiki zestárnul v nemoderní kýč a kdo svůj podnik nezavřel do té doby, učinil tak tehdy. Domy s Tiki motivy se bouraly ve jménu pokroku.

Tiki stále při životě

Nicméně Tiki ze scény nikdy nezmizelo úplně. V televizi se objevilo několik pořadů s exotickou tématikou, ať už šlo o různé seriály či reality show. Několika Tiki barům se dařilo. Zatímco některé z nich se adaptovaly a přijaly nové trendy, jiné si zachovaly svoji původní tvář.

V oblasti Key West na Floridě dokonce vznikl jakýsi “vlastní styl“ Tiki, jehož poznávacími znaky byly plavky místo oblečení, open air bary a reggae s latinsko-americkou hudbou.

Tiki se svého znovuobjevení dočkalo v devadesátých letech, kdy vzrostla poptávkách po tradičních silných Tiki koktejlech. Vyšlo několik knih o drincích, samotné kultuře či její historii. Vzniklo i několik festivalů jako Tiki Oasis v San Diegu, Ohana poblíž New Yorku či Hukilau na Floridě. Několik původních barů vytrvalo až do dnešních dnů, jako například floridský Mai Kai, který letos slaví kulaté šedesáté narozeniny.

V současnosti patří Tiki opět mezi žádané a rozvíjející se trendy, česká barová scéna zatím bohužel tento fakt téměř nereflektuje. Článek o moderních Tiki podnicích již připravujeme!