12. 12. 2016
Autor: Michael Lapčík
„Teď si ukážeme, jak ke koňaku správně přivonět. Zacpěte si jednu nosní dírku a přičichněte ke skleničce. Pak je prohoďte. Jsou různě citlivé, takže ucítíte odlišné vůně,“ radí naslouchajícímu publiku na svém školení v Baru, který neexistuje Jean Jacques Godet.
Tenhle francouzský elegán je zástupcem již čtrnácté generace rodu Godetů, která pokračuje v nepřetržité tradici výroby ušlechtilého alkoholu a obchodu s ním. Čichový trénink si prý ordinuje denně od sedmé hodiny ranní. „Zkuste to také. Znatelný pokrok na sobě vypozorujete už po dvou měsících, ve skleničce rozeznáte daleko více vůní,“ tvrdí.
Upozorňuje také na častou chybu, které se lidé pochutnávající si na koňaku dopouštějí, a sice zahřívání sklenice dlaněmi. Aromata se totiž při tom uvolňují až příliš rychle a brzy uniknou do ovzduší.
Pálenka z vína, kterou na západě Francie v okolí města Cognac nechávají v dubových sudech zrát klidně i několik desetiletí, platí za synonymum luxusu. Navíc se chlubí dlouhou tradicí, zrození koňaku se totiž odehrálo již zhruba v polovině 16. století. A Bonaventure Godet, prapředek Jeana Jacquese, byl u toho.
Západofrancouzské městečko La Rochelle ležící na břehu Biskajského zálivu bylo od dob starého Říma široko daleko nejvýznamnějším producentem soli a bílého vína nejen pro celý region, ale také na export (později především do Velké Británie a Německa). Kolem roku 1550 dostali holandští obchodníci, mezi něž patřil i Bonaventure Godet, nápad. Redukujme obsah vody ve víně, alkoholu se pak na loď vleze mnohem více!
Redukci provedli vypálením a po několikatýdenních plavbách zjistili, že destilát se v sudech zušlechtil. Tak vznikli první předchůdci dnešních koňaků…
S loděmi je ostatně rod Godetů spojen dodnes. Jean Jacques se už v dětství měl co učit od svého dědečka a otce, kterým mořeplavba uhranula. S jachtami Rhapsodie a Rhapsodie II se účastnili závodů po celé Evropě a babička Brigitte se podle vzpomínek starala o členy posádky jako o vlastní děti.
V roce 1989 Jean Jacques pořídil Rhapsodii III a závodil s ní v Atlantiku i Středomoří. Byla to vůbec první francouzská loď, jež vyhrála v uznávaném Giraglia Cupu – uznávané sérii závodů ze Saint Tropéz do Janova, kterou nyní sponzoruje slavný výrobce hodinek Rolex.
Celá tahle záležitost s loděmi není pouhou nepodstatnou story s příchutí slané vody, ale důležitou součástí příběhu s konkrétními důsledky. Jean Jacques totiž rodinnou zálibu dotáhl do takové krajnosti, že v roce 2008 podnikl na palubě plavidla Zlaté rouno expedici do Antarktidy.
Tři principy
V rodině Godetů uznávají jakousi „koňakovou triádu, jíž se ve své produkcí snaží vždy řídit. Za prvé, koňak by měl být spíše lehký než dřevitý. Za druhé, koňak by měl disponovat květinovou vůní, což nebývá zrovna běžné. A za třetí, při chutnání koňaku byste měli cítit ovocné tóny.
Posádce se podařilo dostat asi 300 kilometrů za 70. rovnoběžku jižní zeměpisné šířky, což byl extrémní počin. A také pořádná porce inspirace, na jejímž základě vznikl o pár let později pravděpodobně první čirý koňak v historii jeho výroby – Antarktica.
„Je to poslední panenský kontinent na Zemi. Žádní lidé ani zvířata, jen minimální znečištění,“ rozplývá se Jean Jacques Godet. Jeho bezbarvý koňak sice zraje v sudech, poté se však zřejmě podrobuje filtraci. Výsledkem je aperitivní, lehký, nepatrně dřevitý destilát, který se pro pozvednutí vůně doporučuje podávat s kostkou ledu.
Žádné konkretizující informace o filtračním procesu Antarkticy ale neočekávejte. „Víte, jsem už velmi starý a Alzheimer je mi věrným přítelem,“ chrání s francouzskou špetkou humoru respektovaný výrobce koňaku své tajemství.
Podívejte se, jak oslavují Halloween v Americe. Dáte si také? Upozornění: nic pro koktejlové puristy!
Letos ve Vizovicích nalahvovali dvaadvacetiletou českou whisky.
Rudolf Forman z Baru, který neexistuje zvítězil v soutěži značky Flor de Caña s drinkem Augusto. Podívá se díky tomu do Nikaragui.
