Tak chutná středověk. Lucky Bastard uvařil starodávné pivo

2. 9. 2015

Autor: Michael Lapčík

 

Jak asi chutnalo pivo pozdního středověku na jižní Moravě? Zodpovědět tuto otázku pitelným způsobem se pokusili v brněnském minipivovaru Lucky Bastard. K příležitosti výstavy Žít pivo a přednášky o historii tohoto nápoje pod patronátem Muzea města Brna uvařili polosvětlou třináctku Lucky Bastard Středověk.

 

stredovekPráce na tomto pivu, kterého celkem vznikly 4 hektolitry, byla zčásti archivní a badatelská. Sládek Lucky Bastarda Jan Grmela zkoumal vývoj historických druhů piv na území českých zemí již před časem, další informace týkající se především objemu jednotlivých surovin dodalo muzeum.

 

„Z toho všeho nám vyšlo, že typickým pivem pro oblast Brněnska bylo pšeničné. Dnes už se nedozvíme, jak přesně chutnalo, nicméně v historických pramenech lze nějaké popisy dohledat,“ říká Jan Grmela.

 

Všeobecně rozšířené povědomí o středověkém pivu často pracuje s jeho podobou tmavé kalné kaše. V Lucky Bastardu však šli jinou cestou. „Zdroje hovoří o pšeničném pivu zlatavé barvy. Dnes jsou vyšlechtěné zcela jiné odrůdy pšenice a ječmene než tehdy, takže replika nemůže být zcela přesná. Snažili jsme se tedy alespoň o přiblížení,“ vysvětluje Jan Grmela.

 

 

Historie X Legislativa

Leckdo by mohl namítnout, že pivo uvařené v moderně vybaveném pivovaru nelze přece označit za středověké. Existují nadšenci, kteří k tomu používají třba cezení přes slámu nebo vaření v dřevěných kádích, na otevřeném ohni a podobně. Jenže pivovar musí nápoj vyrábět legálně v daňovém skladu, jinak by ho nemohl prodávat. K případnému využití archaických prvků by musel postavit celý historický pivovar a nechat si jeho užívání schválit Celní správou.

Základním pramenem byl text O Pivu přírodovědce Tadeáše Hájka z Hájku z roku 1554. Ten do detailu přibližuje tehdejší proces výroby piva i jeho vzhled, což v obdobných dobových dílech nebývá zrovna časté. Hájkovy stati vycházely v českém překladu z latiny v časopise Kvas, předchůdci Kvasného průmyslu. Už v 16. století se například vědělo, že málo nasycené pivo se rychleji kazí.

 

Brněnští minipivovarníci se rozhodli uvařit Středověk jako polosvětlé pšeničné pivo lehce chmelené žateckým chmelem – používání této rostliny na výrobu piva v kulturní formě je u nás doloženo od 10. století. K fermentaci Lucky Bastard sáhl po kombinaci dvou druhů mikroorganismů. Svrchních kvasinek anglického typu a kvasinek na pšenici.

 

Výsledkem je lehčí třináctka opalizujícího zbarvení o objemu 5,7 % alkoholu. Zaujme zřetelnou nakuřovanou linkou, pšeničností a výrazně nakyslým tělem. „Nevěděli jsme, do čeho jdeme, ale jsme spokojeni. I sváteční konzument odhalí, že jde o značně nevšední pivo, které si v hospodě normálně nemůže objednat,“ dodává Jan Grmela.

 

Pivo bude ještě možné ochutnat na semináři o historickém vývoji pivovarnictví v českých zemích na hradě Špilberku.

 




Komentáře