Celé studium pracoval v baru, teď chystá výzkum o rozhodování hostů

25. 2. 2021

Autor: Michael Lapčík

Foto: Kristýna Vysloužilová, archiv

 

 

Převážnou část studia strávil v baru. Charakteristika odpovídající nejednomu vysokoškolákovi, přičemž může leckdy být bohužel i příčinou neúspěšného konce vzdělávacího procesu.

 

Jenže momentálně 24letý Honza Popovský z Lužic u Hodonína na to šel z opačné strany. Přesněji řečeno z opačné strany barového pultu.

 

V prvním ročníku studia podnikové ekonomiky a managementu na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity nastoupil na brigádu do Baru, který neexistuje. A pracuje tam doteď. Na konci června ho čekají magisterské státnice, ani po nich však současné zaměstnání nehodlá jen tak opustit.

Není proto divu, že se Honza ve své diplomové práci, kterou nyní píše, zabývá problematikou spotřebitelského rozhodování v baru. „Chci přijít na to, podle čeho se hosté rozhodují, když si vybírají koktejl nebo panáka, a to nejenom v Baru, který neexistuje. Využiju k tomu jeden teoretický model chování a především dotazník. Pomohlo by mi, kdyby jej vyplnilo co nejvíce lidí, kteří aspoň občas navštíví nějaký bar,“ přiznává.

 

Pokud mezi ně patříte, můžete zde dotazník vyplnit – zabere to nejvýše deset minut, a pokud zanecháte i kontaktní e-mail, dostanete se do slosování o dva 500korunové poukazy do podniků Lidí z Baru.

 

Honzo, co tě jako studenta přivedlo k práci za barem?

Oslavovali jsme s kamarády první úspěšně završené zkouškové období a toho večera jsme se mimo jiné dostali také do Super Panda Circusu. Protože jsem školu v pohodě zvládal a měl dostatek volného času, hledal jsem tehdy brigádu. Zmínil jsem se o tom superpandí uvaděčce – mé budoucí kolegyni – a ta mi dala e-mail na majitele Honzu Vlachynského. Ať se mu ozvu, že hledají lidi. A za pár týdnů, po večerním tříminutovém pohovoru, jsem byl přijatý mezi nováčky Baru, který neexistuje.

 

Jak na tebe Panda tehdy při téhle tvé první návštěvě zapůsobila?

Upřímně, pamatuju si akorát, že tam bylo hodně narváno. Do barů jsem nikdy moc nechodil, u nás v Hodoníně kromě jednoho ani žádné nebyly. Tvrdý alkohol mi nechutnal, vypil jsem ho jen smíchaný s džusem. Ale říkal jsem si, že by byla škoda nezavítat do nejlepšího koktejlového baru v Česku. A nakonec jsem se díky tomu stal barmanem.

 

Zhruba třetinu personálu v Baru, který neexistuje tvoří studenti jako ty. Je obtížné skloubit prezenční studium s prací v baru?

Jestliže chceš k obojímu přistupovat zodpovědně, nečeká tě nic jednoduchého. Především je potřeba uzpůsobit tomu školní rozvrh a před semestrem si stihnout „naklikat“ dopolední seminární skupiny. Když se mi povedlo mít ve škole volné čtvrtky a pátky, zvládal jsem v týdnu tři barové směny po sobě. Někdy jsem mezi směnou a školou naspal jen tři hodiny a dopoval se Zázračným maté. Stálo mě to nějaké šediny a rozhodně to dlouhodobě nedoporučuji.

 

V baru ses vypracoval z doormana až na barmana a provozního. Který z koktejlů jsi vymyslel na aktuální menu inspirované 20. a 30. léty?

Jsem autorsky podepsán pod Stokorcovým lesem, což je twist na můj oblíbený Penicillin. Johnnie Walker infuzovaný propolisem, sirup ze zázvoru a vřesového květu, desetiletý Laphroaig, citron, Angostura.

V baru i na vysoké škole kroutíš pátý rok. Byla tahle náročná kombinace dobrou volbou, jak strávit mládí?

Rozhodně bych neměnil, i když jsem kvůli tomu nezažil takový ten typický studentský život po hospodách. Babičce jsem musel vysvětlovat, že o narozeninové oslavě potřebuji vědět měsíc a půl dopředu, nikoliv dva dny. Na druhou stranu jsem poznal super pracovní kolektiv a ušetřil hodně z výplaty. Ve škole jsem měl výhodu, protože jsem mohl seminární práce psát aplikované na bar. Naše ochotné finanční oddělení mi vždycky dodalo potřebné podklady. Bakalářku na téma Rozhodovací proces jsem psal o superpandím dadaistickém menu.

 

Svou práci nehodláš měnit ani po absolvování univerzity…

Podniková ekonomika a management se z velké části překrývají s profesní náplní provozního baru. Je tam i psychologie, HR, finance, strategický a procesní management. Vyhovuje mi tedy pozice barmana kombinovaná s provozním. Za barem bych vlastně chtěl stát, dokud nezaložím rodinu.

 

V červnu budeš obhajovat magisterskou diplomku o spotřebitelském chování v baru, kterou nyní píšeš. Můžeš přiblížit, o co v ní jde?

Chci zjistit, podle jakých kritérií se hosté v baru rozhodují, když si vybírají koktejl nebo panáka. Existuje spousta modelů popisujících lidské chování a rozhodování, já jsem zvolil jeden z nejrozšířenějších, který se nazývá Teorie plánovaného chování. Podle tohoto modelu člověka při výběru ovlivňují hlavně jeho osobní postoje, názory či normy z okolí a pak ještě vnímaná kontrola chování. Já jsem to navíc rozšířil o morální hledisko, předchozí chování a zvyky.

 

Co to přesně znamená?

Pomocí dotazníku potřebuji zjistit, jak důležité jsou pro lidi normy z okolí – například názory kamarádů, doporučení obsluhujícího barmana nebo třeba postoje influencerů. Osobní postoje respondenti vyjádří na Likertově škále od „souhlasím“ až po „nesouhlasím“. Vnímaná kontrola chování zahrnuje faktory, které mohou člověka od koupi odradit, typicky jde o cenu. No a morální hledisko znamená, zda člověk při pití myslí třeba na to, že pokud to přežene, nemusí se chovat vhodně. Na začátku zjistím, jestli hosté preferují koktejly, nebo panáky, a potom porovnám, jak se rozhodování těchto dvou skupin liší.

 

Co si s nasbíranými daty počneš?

Statisticky vyhodnotím rozdíly mezi návštěvníky Baru, který neexistuje a návštěvníky jiných barů. Pokud si mám tipnout výsledek, řekl bych například, že v Baru, který neexistuje dá daleko víc lidí na doporučení obsluhy – na tom si totiž v řadách personálu hodně zakládáme. S nějakými premisami tedy do výzkumu jdu, ale potřebuji je podložit opravdovými daty.

Bude mít výzkum nějaké praktické využití?

Pokud se ukážou zásadní rozdíly mezi návštěvníky Baru, který neexistuje a ostatních podniků, můžeme na základě toho třeba přesněji cílit marketingové kampaně. A pak jde také o jakousi exploraci, protože žádný jiný výzkum na podobné téma jsem nenašel. Nejpříbuznější práce se týkala vlivu osvětlení a hudby na vnímání chuti drinku. Mimochodem, ukázalo se, že při zeleném světle nám pití chutná hůře.

 

Jak početný vzorek respondentů potřebuješ?

Minimálně dvě stovky lidí v každé z kategorií návštěvník Baru, který neexistuje a nenávštěvník Baru, který neexistuje. Lepší by ale bylo o trochu více, abych se mohl pustit i do klastrové analýzy. Pak bychom mohli přijít například na to, že naši hosté mezi 25 a 35 lety preferují koktejly, do baru chodí typicky mezi 20. a 22. hodinou a nadprůměrně dbají na morální hledisko konzumace alkoholu.

 

Dokdy bude dotazník pro případné zájemce o vyplnění otevřen?

Do 14. března. Předem všem respondentům děkuji za cenná data, která samozřejmě budou kompletně anonymizovaná!

 

A ještě poslední otázka – jak přežíváš dobu covidovou?

Vzhledem k diplomce mám určitě co dělat a konečně mohu trávit více času s přítelkyní. Sem tam si střihnu nějakou směnu v baru, podílel jsem se na vzniku naší Tekuté kuchařky nebo vyrobil nějaké marmelády, které se objeví na barovém e-shopu. Tomu se nejvíc podivovala máma. Že její syn naráz vyrábí marmelády. (smích) A taky jsem investoval úspory.

 

Do čeho?

Do alkoholu, samozřejmě. (smích) Kupoval jsem hlavně limitované edice whisky, ale i absinth nebo rum. A došlo i na akcie nebo kryptoměny.

 




Komentáře