DJ k obědu. U jídla vypněte, radí ve 4pokojích

14. 3. 2018

Autor: Michael Lapčík

Gastronomický požitek a hudba. Spojení, o němž se už nějakou dobu, zatím jen nesměle, mluví. A my tušíme, že tyhle řeči budou čím dál hlasitější.

Věřte tomu nebo ne, ale na světě existuje pár lidí, kteří se živí jako gastrofyzikové. A ti přišli na to, že hudba dokáže ovlivnit vnímanou chuť jídla stejně jako třeba sůl nebo pepř. Dokonce rozlišují různé skladby na slané, kyselé, hořké či ostré, podle toho, jaké chutě v jídle a pití podtrhují. Některé kavárny už prý hrají výhradně sladkou hudbu, aby své hosty nemusely v reálu ládovat takovým množstvím cukru.

„Výzkumy ukázaly, že muzika umí probouzet a prohlubovat všechny čichové a chuťové vjemy. Horší je, když jsou kolem nás zvuky nelibé. Motory aut, cinkání tramvají, řinčení talířů či hádka sousedů. Tohle s našimi chutěmi určitě neudělá nic dobrého. Při stolování mají být zvuky milé, anebo raději žádné,“ glosoval před časem téma gastronaut Pavel Maurer ve vysílání Českého rozhlasu.

Ve vysoké gastronomii s hudbou a zvuky pracují takřka dokonale. Když si například v londýnské restauraci The Fat Duck objednáte plody moře, dostanete k nim i sluchátka, z nichž se line šum oceánu. Pro strávníky to bývá velmi emocionální prožitek a nejednomu prý při jídle vyhrknou z očí slzy.

Ve 4pokojích se na problematiku párování jídla a pití s hudbou podívali z trochu jiného úhlu. A sice skrze brýle s chill-out filtrem, které jsou tomuto podniku vlastní. Vyhlásili válku běžným uspěchaným „meníčkům“ a od pondělí do čtvrtka obsadili přes poledne vyhlídkový stolek svým rezidentním DJ Emiliem.

Oběd by totiž neměl být pouhým hektickým časovým úsekem, kdy si prostě naplníte žaludek a uspokojíte tím jednu ze základních potřeb. Co kdyby to byl ostrůvek odpočinku uprostřed pracovního dne, kdy prostě člověk vypne a odtrhne se od všedních starostí… A poslechne si u toho dobrou hudbu? „Hodně se mi ten nápad líbí. V Česku to rozhodně není nic běžného,“ říká Emil Polhoš aka DJ Emilio.

Všední oběd a hudba od DJ. Co té kombinaci sám říkáš?

Kdybych si zašel na oběd a hrál mi do toho DJ sety, které se mně líbí, byl bych z toho nadšený. Určitě bych si užíval pocit, že kromě jídla nemusím nad ničím přemýšlet, bral bych to jako relax.

Máš odněkud podobnou zkušenost?

Z Brna rozhodně ne. V jedné pražské kavárně mě příjemně překvapila kvalita playlistu, ale že by někde vyloženě hrál DJ, to ne. V Česku to rozhodně není běžné. Možná, že někde na Ibize na pláži tohle funguje, to věřím, že ano.

Které žánry se hodí k obědovému poslechu?

Já pouštím muziku říznutou hip-hopem, r&b, jazzem. Hraju podle mého vkusu, co se mi líbí. Free style, ale držím se mantinelů, mezi které patřím. Nemusí se to samozřejmě líbit každému, nebavíme se o komerční hudbě, kterou slýcháváte v rádiu a na niž jsou lidé zvyklí. Na rozdíl od večerních setů je to hudba spíše ambientní, trošku náročnější, prokomponovanější. Neměla by nikoho urazit.

Jak se na polední hraní připravuješ?

V prvé řadě je to pro mě celé výzva. Potřebuji být nachystaný na čistě poslechovou session, nikoliv párty. U samotného hraní musím jinak přemýšlet. Zatímco večerní nálady hostů už mám zmapované a podle jejich reakcí vím, co kdy pustit, v poledne se tohle nekoná. Je to prostě jiné hraní než večer, přistupuji k němu hodně pocitově.

Baví tě hrát lidem, kteří netančí a hledí si jídla?

Už jsem si na to zvykl (smích). Ne, vážně, přece nemůžeme předpokládat, že někdo bude u oběda tančit. Kdyby mně hrálo k jídlu něco hektického, tak bych si ho taky moc neužil. Hrát v klubu a mít prázdný parket, to chyba je. Ale my jsme v baru. Přiznám se ale, že ještě musím vyladit hlasitost, která je někdy asi už přes míru. DJ’s jsou zvyklí hrát nahlas, musíš hudbu cítit až tady nahoře, na hrudi.

Zajímalo by mě, co posloucháš k jídlu doma.

Mně pořád hraje nějaká hudba, nejvíc při cestování. Ale když už jsem výjimečně doma, snažím se tam mít ticho. Maximálně si pustím Jana Krause.

4pokoje jsou momentálně tvým jediným působištěm?

Ano, jsem rezidentním DJ 4pokojů, občas ještě hraju na Vyhlídce. Líbí se mi, že tady mám v hraní volnost. Za ten rok a půl, co ve 4pokojích hraji, jsem se hodně posunul.

Co tě přivedlo k DJingu?

Street dance, kterému se už dlouho věnuji. Vždycky se mi ta hudba líbila a jsem se ji chtěl naučit hrát. Pomohl mi v tom jeden kamarád z Krnova, odkud pocházím. Hraji 8 let, ale nikdy jsem to vlastně nebral jako práci. Spíš jako koníček, který mě baví a živí.